Srpen 2015

Nenuceně #3

30. srpna 2015 v 13:26 | Ethane |  Cviky
Dnes jsem tu s dalším dílem seriálu Nenuceně. Nejprve si připomeneme, k čemu tyto cviky vůbec slouží. Prohlubují důvěru a vztah mezi koněm a jeho jezdcem. Pomáhají, aby si tito dva odlišní tvorové navzájem porozumněli a naučili se číst v koňské tváři. Protože mnoho lidí si myslí, že když kůň sklopí uši, hned je naštvaný. Musím vás vyvést z omylu. Je to, jakoby se člověk zasmál nebo naopak zamračil. Nikdo nemusí přečíst, jak to doopravdy cítí vevnitř. U koní, nesmíme hned panikařit, jakmile kůň sklopí oči nebo vykopne nohou. Často to, bývá z jiného důvodu než si myslíme. Třeba- sklopí uši: ve skutečnosti pouze poslouchá, co je za ním; vykopne nohou: brání se mouchám a komárům. Proto je důležité pozorovat koně celého a snažit se přečíst jeho pocity. Jinak mu můžeme vynadat nebo ho obviňovat z něčeho neprávem...

...ano, konečně se přes základní "cviky" dostáváme k důvěře. Dnes si řekneme jak k agresivnímu koni nebo ke koni se špatnou minulostí, příště naopak ke koním, kteří jsou v těchto věcech normální. :)


Jezdecký zápis 7.8.2015 | Nathan

28. srpna 2015 v 19:35 | Ethane |  Zápisy
Vítám vás u dalšího článku, tentokrát týkajícího se (7.8. :D) tréninku pod profíkem. Dostala jsem obříka Nathana, bývalý dostihák, účastní se závodů a proto jsem očekávala, že bude k nezastavení. Nikoliv. Línějšího a otupěnějšího koně jsem ještě neměla. Nacválával bezchybně, i když jednou kontra, ale krok->klus, hrůza! Jsem zvyklá na jemné koně, takže zvyknout si mi dalo zabrat. Veškeré i ráznější pobídky a musím říct i silné použití biče ignoroval, což mě poněkud mrzelo ale nyní si řekněme něco o hodině. :)

- Well, well... S tímto článkem přícházím až nyní, ale zkrátka... nemám nějak blogovací náladu a tak nějak všechno zanedbávám. Jinak... v úterý KONEČNĚ na koně! Doufám, že mi Anží dá aspoň takhle první den Larryho, ačkoli velmi pochybuji. :/ Co se dá dělat, nebyl můj, takže práce s ním byla něco jako malý zázrak... Ale, aspoň budu mít konečně zase skokovky a ze mě se stane znovu jezdec s velkým J. :D Ale teď už vážně k tématu. :D

Focení : Terka & Karel

13. srpna 2015 v 19:21 | Ethane |  Zápisy
Vítám vás u takového... rychločlánku, protože pospíchám, mám na napsání pár minut. Dnes jsem byla fotit kamarádku Terku (btw. o 2 roky mladší jak já :D) na Karlovi, což je kůň její trenérky Verči (u které jsem jezdila, když jsem měla dvouhodinovku na Larrym :)) a má na něm soukromé tréninky. Dnes pracovali hlavně v klusu, cval jenom na vybití energie a zítra se naopak zaměří hlavně na cval. Jsem s fotkami víceméně spokojena, ale nastaly komplikace při nahrávání, takže jsou v horší kvalitě. :/ Detailní fotky se mi, dle mého, i povedly, ale vyfotit Terku i s koněm "byl porod", protože jízdárna šíleně prášila. Zítra hned ráno je jedu fotit znovu, takže na rajčeti budu mít další album, ze zítřejška. Zatím se můžete podívat, jak to dopadlo. :) :D I když mě vážně mrzí, že se ta kvalita zkazila. :/


Aktuality - Co bude dál

3. srpna 2015 v 15:26 | Ethane |  Zápisy
Zdravím vás s novým článkem. Mám jich pro vás rozepsaných 10, ale žádný ne a ne dopsat. Proto zatím přidám jen pár novinek. Jsem na chalupě a mám hodně fotek z focení (info v příštím článku), ačkoli nesouvisí s koňmi.
Další věc se týká toho, že po prázdninách budu chodit do JS (stejně jako chodím nyní), jenže do kurzů k Anží, která bude moje "nová" trenérka - dříve jsem u ní půl roku jezdila (viz. http://weriding.blog.cz/1503/jak-to-zacalo). Bude nás tam jezdit více jezdců a já už se těším, ale zároveň má strach. Týká se hlavně dvou věcí...

První věc se týká Larryho. Jezdit budu v úterý od 17.00, a on bude jezdit hodinu ještě po mě (nejspíše). A co to znamená? Konec práce ze země, konec odnaučování zlozvyků - kterých díky táborům přibylo a ještě přibyde. Nebudu na něm jezdit. Budu muset koně střídat a k němu se dostanu jednou za uherskej rok. Kvůli němu jsem zůstávala v individuálkách, ale teď? Pff... teď, se s ním jen můžu mazlit přes dveře boxu.

Druhá věc se týká toho, že se bojím, že se mi vrátí můj blok. Konec konců jak jsem psala (odkaz výše), u Anží jsem jezdila, ale po jedné nehodě (nebylo to nijak spjaté se mnou a koňmi) jsem dostala psychický blok, díky kterému jsem se bála skákat a pouhé cválání mi dělalo problémy. A to, čeho se bojím je, že se mi vrátí. Tam, kde teď budu jezdit je skákání na denním pořádku a jsem ráda. Hrozně mi skákání chybělo... Ale ten strach, že se mi vrátí ten blok je... No, pochybuji, že mě chápete, ale... je to pro mě těžké- bude to pro mě těžké. Ale já nechci znovu selhat. Nechci znovu klesnout v trenérčiných očích. Nechci klesnout v očích rodičů, zejména táty. V očích dědy, který je na mě náramně pyšný. Ale ať už zklamu kohokoliv, nechci zklamat sebe. Už nechci...

Po této depresivní části, se dostávám konečně k tomu, co jsem především chtěla sdělit. Dnes se pokusíme domluvit, aspoň jednu hodinu jízdy v jedné stáji (jsem na chalupě), která je odsud cca. hodinu cesty. Pokud se nám podaří to domluvit, chtěla bych si zopakovat skákání právě proto, abych se vrátila zpátky k tomu, jak jsem dříve jezdila. Nebude to lehké, ještě navíc, když tam neznám jejich koně, bůhví jaký bude trenér/ka, ale já prostě chci se k tomu dostat, pokud ta možnost bude. No a poté bych chtěla poprosit toho, komu budu svěřena, aby se mnou zkusil obrat kolem zádě a překroky. To, už snad je všechno. :D
Články jsou mojí tvorbou, pokud není uvedeno jinak.
Obrázky pochází z deviantart.com, pokud není uvedeno jinak.

Nic nekopírujte a nevydávejte za své - s blokováním IP adres nemám problém. ;)